Pro zaměstnavatele

INFORMACE PRO ZAMĚSTNAVATELE

• právní úprava srážek ze mzdy je obsažená v § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)
• povinnost provádět srážky ze mzdy a tyto deponovat vzniká doručením exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy či jiných příjmů (dále jen „exekuční příkaz“)
• povinnost vyplatit provedené srážky na účet exekutora vzniká doručením vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu

Výpočet srážek

• ze mzdy povinného nesmí být sražena tzv. nezabavitelná částka, která se stanoví dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách) jako úhrn dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zvláštního právního předpisu (dále jen “nezabavitelná částka”) na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli
• exekuční srážky se provádějí každý měsíc z čisté mzdy, od které se odečte nezabavitelná částka zaokrouhlená na celé koruny nahoru, takto získaná zbylá část čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách
• běžné pohledávky se uspokojují z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, přednostní pohledávky z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a současně spolu s běžnými pohledávkami i z 1. třetiny; zaměstnavatel nezkoumá sám, zda se jedná o přednostní pohledávku, určení musí být obsahem exekučního příkazu (není-li uvedeno, platí, že se jedná o běžnou pohledávku)
• částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ; je-li zbytek čisté mzdy vyšší než tato částka, pak se přebytek od zbytku čisté mzdy odečte a následně přičte ke 2. třetině, není-li (nebo je vyšší než třeba), pak k 1. třetině
• pro orientační výpočet srážek ze mzdy lze využít například kalkulačky dostupné na webových stránkách Exekutorské komory ČR https://www.ekcr.cz/?p=kalkulacka_1

Uspokojování více pohledávek

• je-li sráženo pro více pohledávek, uspokojují se podle pořadí, které je určeno datem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci, a přednosti
• nejprve se uhradí přednostní pohledávky z 2. třetiny zbytku čisté mzdy (v rámci přednostních pohledávek jsou zvýhodněny pohledávky výživného), po vyčerpání 2. třetiny se všechny pohledávky (tj. běžné i zbylé přednostní) seřadí a uspokojí z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí
• pohledávky se stejným pořadím se uspokojují poměrně podle své výše

Změna plátce

• při změně zaměstnání se vydaný exekuční příkaz vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce
• povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již okamžikem, kdy se dozví o exekuci srážkami ze mzdy povinného, pořadí pohledávky zůstává zachováno
• ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen si od něj vyžádat potvrzení předchozího zaměstnavatele o tom, zda byla nařízena exekuce srážkami z jeho mzdy, kým a v čí prospěch; takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něj přestal pracovat
• zjistí-li nový zaměstnavatel, že byla prováděna exekuce srážkami ze mzdy, oznámí to bez odkladu exekutorovi, který exekuční příkaz vydal
• při ukončení pracovního poměru povinného je zaměstnavatel povinen toto oznámit exekutorovi, zaslat mu vyúčtování srážek, a sdělit, pro které další pohledávky byla nařízena exekuce srážkami ze mzdy a jejich pořadí

Pluralita plátců

• pobírá-li povinný příjem od několika plátců, vztahuje se provádění exekuce srážkami ze mzdy na všechny jeho mzdy a jiné příjmy, nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou
• o tom, jakou část nezabavitelné částky nemají jednotliví plátci srážet, rozhoduje exekutor

Následky nesplnění povinností zaměstnavatele

• za nesplnění informačních povinností může být exekutorem uložena pořádková pokuta až do výše 50.000,- Kč,
• za chybné provádění srážek či za nesplnění informačních povinností, v důsledku čehož nebudou oprávněnému vyplaceny částky, na které by měl jinak nárok, může být ze strany oprávněného podána tzv. poddlužnická žaloba

Daňový bonus vs. přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh

• daňový bonus nelze započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy (rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11.5.2012)
• v minulosti se postihoval samostatně jako jiná peněžitá pohledávka ve smyslu ust. § 312 a násl. o.s.ř. (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013 ze dne 18.3.2013), nyní je daňový bonus v rámci exekuce nepostižitelný
• daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 VSOL 939/2013 ze dne 30.4.2014)
• přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh se považuje za součást čisté mzdy, spadá tedy pod provedení exekuce srážkami ze mzdy, nikoliv přikázáním jiné peněžité pohledávky

Exekuční srážky vs. insolvence

• zahájení insolvenčního řízení (podání insolvenčního návrhu povinným) oznamuje soud vyhláškou, kterou zveřejnění ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku na portálu https://isir.justice.cz/isir/common/index.do
• v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku zaměstnavatel srážky provádí, ale nevyplácí soudnímu exekutorovi (tj. deponují)
• skončí-li insolvenční řízení (zastavením řízení, zamítnutím či odmítnutím návrhu), vyplatí se provedené srážky exekutorovi
• rozhodne-li soud o úpadku, vyplatí se provedené srážky podle schváleného způsobu řešení úpadku buď ustanovenému insolvenčnímu správci nebo povinnému; v tomto směru je nutno obrátit se na příslušného insolvenčního správce